Nomád

Nomád na pohled nevypadá vůbec špatně, spousta lidí odvedla dobrou práci a nebylo jí málo. Naprosto zoufalý je ale scénář, až má jeden opravdu pocit, že do toho někdo kecal. Postavy jsou pochopitelně schematické, ale navíc je jich hodně, kupí se na sebe nerozehrané motivy, divák se nemá kde chytit (hlavně emocionálně ...

Mně se Nomád líbil. Stylem psaní mi připomíná mého oblíbeného Davida Slatona od W. Larsena a útok formou přenašečů si pamatuju z Do úsvitu od P. Shelbyho. Příběh moc originální není a celé se to točí kolem toho, jaké má Marc během akcí štěstí, čehož si je ale sám vědom.